věda o vedení deníku
zapomenutá větev. psaní deníku a imunitní funkce
pennebakerův nejpřekvapivější nález nebyl psychologický. byl imunologický. větev literatury, na kterou wellness blogy zapomněly, čtená poctivě.
Oblouk literatury o expresivním psaní, který většina čtenářů zná, je psychologický. Nálada se zlepšuje, depresivní symptomy klesají, úzkost polevuje. Oblouk, který běží paralelně s ním, započatý ve stejné laboratoři v roce 1988 a rozšířený v průběhu pětatřiceti let přes virové protilátky, odpověď na očkování, počty CD4 a hojení kožní tkáně, je imunologický. Je opravdu překvapivý, částečně replikovaný a téměř úplně chybějící v běžném diskursu o psaní deníku.
tvrzení, kterým větev začala
V roce 1988 publikovali Pennebaker, Kiecolt-Glaser a Glaser práci Disclosure of traumas and immune function v Journal of Consulting and Clinical Psychology. [5] Padesát zdravých vysokoškoláků bylo náhodně přiřazeno k tomu, aby čtyři po sobě jdoucí dny psali dvacet minut, buď o nejtraumatičtějších zážitcích svého života, nebo o triviálních zadaných tématech. Krev byla odebrána den před psaním, hodinu po poslední seanci a o šest týdnů později. Lymfocyty byly stimulovány dvěma T-buněčnými mitogeny, PHA a ConA, a byla měřena proliferace.
Hlavní výsledek byl PHA interakce Podmínka × Den, F(2, 80) = 3,36, p = 0,04. Lymfocyty pisatelů ve skupině s traumatem proliferovaly v reakci na mitogen energičtěji než u kontrolní skupiny, a to jak bezprostředně po psaní, tak při šestitýdenním sledování. ConA, druhý mitogen, směřoval ve stejném směru, ale v celém vzorku nepřekročil hladinu významnosti. Návštěvy zdravotního střediska, sledované nezávisle na imunologickém testu, vykázaly paralelní interakci Podmínka × Čas, F(1, 48) = 4,20, p < 0,05.
The results indicate that writing about traumatic experience has positive effects on the blastogenic response of T-lymphocytes to two mitogens, on autonomic levels, on health center use, and on subjective distress.
Práce je padesát vysokoškoláků a jedna významná interakce na jednom ze dvou mitogenů. Zároveň je to v roce 1988 poprvé, co se kdokoli zeptal, zda písemné zadání pohne s buněčně-imunologickým markerem v randomizovaném pokusu. Větev odtud rostla.
zdroje.
- 1.Esterling, B.A. et al. (1994). Emotional disclosure through writing or speaking modulates latent Epstein-Barr virus antibody titers. Journal of Consulting and Clinical Psychology 62(1), 130–140.doi:10.1037/0022-006X.62.1.130
- 2.Koschwanez, H.E. et al. (2013). Expressive writing and wound healing in older adults: A randomized controlled trial. Psychosomatic Medicine 75(6), 581–590.doi:10.1097/PSY.0b013e31829b7b2e
- 3.Koschwanez, H. et al. (2017). Randomized clinical trial of expressive writing on wound healing following bariatric surgery. Health Psychology 36(7), 630–640.doi:10.1037/hea0000494
- 4.Mogk, C. et al. (2006). Health effects of expressive writing on stressful or traumatic experiences — a meta-analysis. GMS Psycho-Social-Medicine 3, Doc06.source
- 5.Pennebaker, J.W. et al. (1988). Disclosure of traumas and immune function: Health implications for psychotherapy. Journal of Consulting and Clinical Psychology 56(2), 239–245.doi:10.1037/0022-006X.56.2.239
- 6.Petrie, K.J. et al. (1995). Disclosure of trauma and immune response to a hepatitis B vaccination program. Journal of Consulting and Clinical Psychology 63(5), 787–792.doi:10.1037/0022-006X.63.5.787
- 7.Petrie, K.J. et al. (2004). Effect of written emotional expression on immune function in patients with human immunodeficiency virus infection: A randomized trial. Psychosomatic Medicine 66(2), 272–275.doi:10.1097/01.psy.0000116782.49850.d3